Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

bosahlava 

bosahlava
149 alb37198 zobrazení54 fanoušků18 komentářů

reklama

73 fotek, srpen 2008, 233 zobrazení, přidat komentář | cestování
V Karakolu nastává zásadní změna výpravy. Pronajíme si na šest dní terenní auto i s řidičem a prozkoumáváme hory, pohádková údolí (Skazka) a krásně pustý břeh jezera Issyk Kul. Zakončení je opět v Biškeku, odkud stejnou trasou letíme zpět domů.
56 fotek, srpen 2008, 275 zobrazení, přidat komentář | cestování
Po krátké pivně-gastronomické pauze v Biškeku jedeme nákladním ZILem do lázní Alty Arašan, odkud vyrážíme na další, tentokráte 6ti denní trek přes Těrskej Alatau. Krásné hory s několika pětitisícovkami nás uvítaly modrou oblohou, která ve dvou večerech přešla v černou a ve vydatné sněžení (2x přes 3800 m). Konec treku je pak v lázních Džety Oguz, odkud jedeme zpět do Karakolu.
67 fotek, srpen 2008, 282 zobrazení, přidat komentář | cestování
První klubová výprava do velehor Střední Asie se skutečně vyvedla. Letěli jsme z Frankfurtu přes Londýn do Biškeku. Odtud jsme se po krátké aplikaci několika místních piv přesunuli taxíkem na západ země. Následoval velmi výživný 8mi denní trek přes pohoří Talaský Alatau. Nejvyšším bodem bylo sedlo ve výši 3601 m, dietnímu bloudění jsme rozhodně nevyhnuli. Veškeré útrapy však vyvážili senzační a pohostinní lidé a skutečně panenská příroda. Cílem bylo turisticky profláklé jezero Saryk Čelek, odkud jsme se opět taxánem přesunuli do Biškeku a bez dlouhého otálení jsme pokračovali do "města" Karakol.
94 fotek, březen 2009, 251 zobrazení, přidat komentář | cestování
Původně plánovaný výlet do Maroka byl vzhledem k drahým letenkám změněn na Turecko. Ale také zde vzhledem k humusoidnímu počasí ve vnitrozemí byl pozměněn program a tak jsme se po letu z Bratislavy do Istanbulu rozhodli pro hory Bey daglari na jihu země. A byl to tah velmi dobrý. Busem do Antalye (12 hodin jízdy), odkud navštěvujeme antické "Machu Picchu" - Thermessos. Následuje přesun k městi Korkuteli, odkud nastupujeme do hor Bey. Jediným vodítkem je automapa v měřítku 1:750 000 a tak to skutečně není lehké. Přecházíme přes středověkou vesnici Begiš a do další vsi Imečiksuzuzu. Následuje nocleh v horách na báječném místě. Ráno jsme pozvání na čaj do příbytku pastevců, kteří jsou v těchto horách skutečně enormně pohostinní. Přechodem bezejmenného sedla se dostáváme ke shluuku salaší, které nám poslouží jako základna pro výstup na hřeben hor Bey (dosažená výška cca 2300 m, dost sněhu, silný vítr). Další den pokračujeme do vesnice Imečik (další družební smršť) a přes až tibetsky vyhlížející pláně obklopené horama pokračujeme s místním staříkem v jeho ještě starším autobusem (nádherné výhledy). Následuje přechod západní části hor (nocleh u salaší) a přechod do města Elmali. Busem se přesouváme k moři do Finike (nocleh na pláži). Další den chčije a tak jdeme jen část Lykijské stezky z Olympossu k věčným ohňům Chiméry. Další část treku je ve znamení bouří, krupobití a brodění řek. Nakonec vítězí slunce a tak s malou přestvávkou v letovisku Kemer míříme zpět do Antalye a nočním busem do Istanbulu. Po celodenní přestávce v Istanbulu letíme domů.
61 fotek, únor 2009, 116 zobrazení, přidat komentář
První větší akce roku se skutečně vyvedla (a to po všech stránkách). Letěli jsme z Prahy do Říma, kde jsme měli zajištěný nocleh v hostalu v centru (noční prohlídka města, zima jak na motorce). ranním vlakem jedeme do Avezzana a odtud busem do střediska Ovindoli. Vládne zde krásné počasí, všude sněhu a tak volíme bezpečný výstup bočním hřebenem k chatě Telespazio (1980 m, zavřená). Po mrazivé a větrné noci ve stanu pokračujeme za stále nádherného počasí přes hřeben Monte Magnola (2220 m). Další chatu Magrini nacházíme, ale pro množství sněhu se do ní nemůžeme dostat. Nakonec se to podaří, ale uvnitř je takový binec, že raději jdeme stanovat do nedalekého sedla (2108 m). Třetí den na hřebenu opět nádherný. Pokračujeme stále po hřebenu masívu Cerasa, odkud nakonec scházíme (konečně na sněžnicích) na planinu Piano de Ceraso (stan). Poslední den pak scházíme přes Ovindoli do města Celano, odkud nám jede vlak do Říma. Spíme opět v hostalu a poslední den mise věnujeme Římu a Vatikánu. Chyba v navigaci však způsobí, že nestíháme letadlo do Prahy a tak jedeme domů potupně vlakem přes Vídeň.
18 fotek, červenec 2008, 110 zobrazení, přidat komentář | cestování
121 fotek, květen 2008 až květen 2009, 181 zobrazení, 3 komentáře | cestování
V pořadí třetí výlet na jihoamerický kontinent vedl tentokrát hned do tří atraktivních zemí. Letěli jsem přes Londýn a Sao Paulo do Santiago de Chile. Zde jsme se příliš neohřáli (viz jiná fotoalbum) a mažeme na sever. Domlouváme nadstandardní a na poměry klubu AlpinTrek nebývale komforní třídenní výlet přes nehostinnou poušť Atacama. A je to skutečně pecka. Míjíme množství různobarevně vybarvených lagun, skalních měst a přejíždíme největší solnou planinou na světě - Salar de Uyuni (dosažená výška až 5000 m). Noční přesun autobusem nás zanáší do La Pazu, kde se však dlouho nezdržíme. Našim dalším cílem je proslulé jezero Titicaca, kde navštěvujeme ostrov Isla de Sol. Opět v noci pak cestujeme do Peru s cílem v Cuzcu. Ihned domlouváme dopravu do oblasti hory Ausungate, kterou v rámci výživného pětidenního treku obcházíme po celém obvodu (2 sedla nad 5000 m). V závěru míříme do Limy, odkud nás eroplán opět přes Sao Paulo, potom Madrid a Berlín přesouvá zpět do reality všedních dní.
55 fotek, říjen 2008, 234 zobrazení, přidat komentář | cestování
Krach SkyEurope nás naštval, ale ne natolik, abychom seděli na zadku doma. A tak místo výletu na řecký Taygetos jsme se vydali do střední Itálie do Apenin. Akce proběhla v duchu Vivaldiho Čtyř ročních dob, neboť během 9 dní dní jsme zažili skutečně vše - zdrcující vedro, bouře, déšť, bouře i sněžení. Letěli jsem z Bratislavy do Říma, kde jsme strávili první noc v hostelu. Hned prvním vlakem jedeme do města Celano, odkud vstupujeme do impozantní soutěsky Gola di celano, která každému z nás vyrazila dech. Následoval výstup na nejvyšší bod pohoří Sirente (2348 m) a přechod celého hřebene pohoří. Po krásných dnech přichází bouře a déšť, který nás zastihuje při přechodu pohoří Velino. Přesto to zase tak velké drama není a i přes blížící se bouři přecházíme celým hřebenem. Výstup na nejvyšší vrchol (2478 m) je poznamenán takřka nulovou videtelností, ale zvládli jsme to. Po přesunu motorákem se dostáváme do pohoří Monte Simbruini. To nakonec po nočním lijáku přecházíme bez mapy za velmi slušného počasí. Další den je dobyt nejvyšší vrchol pohoří - Monte Viglio (2156 m) a po přechodu celého htřebene se přesouváme do Říma (nocleh na letišti). Poslední volno využíváme ke koupání v moři v letovisku Ostia.
38 fotek, 1.8.2008, 127 zobrazení, 2 komentáře
Toulky letní Prahou

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter