Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

bosahlava 

bosahlava
149 alb 37790 zobrazení 54 fanoušků 18 komentářů

reklama

30 fotek, 27.12.2008, 200 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
Poslední výšlap roku v rámci cyklu Veselé Vánoční vrcholy vedl na jižní konec Malé Fatry. Z Fačkovského sedla jsme se vydali na blízký, ale mimořádně atraktivní vrchol Klak. Z nijak úchvatného rána se nakonec vyklubal moc pěkný den. Slunce, teplo, výborná viditelnost přes půl Slovenska a na Moravu. Po výstupu jsme zasedli v příjemném prostředí hostince U pltníka k dobré večeři, pivku a nezbytné borovičce.
46 fotek, únor 2009, 235 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
Přes docela nepovedené počasí celkem vyvedená akce. Letěli jsme z Prahy do Neapole, kde jsme měli v úmylsu vystoupit na Vesuv. Znemožnil nám to hnusný déšť a zima jak na motorce. Po prohlídce tohoto skutečně dost nechutného města jedeme nočním vlakem do Catanie na Sicílii. Ihned pokračujeme busem pod Etnu do lyžařského střediska Etna Sud. Zde lidí jako sraček, ale docela pěkné počasí. Táboříme v blízkosti kráteru Silvestri a díky humusoidnímu počasí následujícícho dne vůbec neopouštímne stan (pouze do hospody na pivo a kořalku). Další den slušně a tak vyjdme nejprve k vrcholu Magnola, kde nás vítá neproniknutelná mlha a silný vítr. Víceméně naslepo vystupujeme k vrcholu Torre del Filosofo (3000 m), což se vzhledem k podmínkám jeví jako maximum možného. Odpoledne se však vyčasuje a tak vyjdeme ještě na 2894 m vysoký boční kráter Etny. Balíme to a jedeme k moří, kde je neuvěřitelných dvacet nad nulou (koupačka, nocleh na pláži). Dalším cílem je pěkně formovaný vršek Scuderi, který však díky prudké bouři a lujáku nakonec odolá. Mažeme vlakem zpět do Neapole, kde se nám podaří v děsné kose, větru a dešti vystoupit na hřeben Vesuvu. Odlet přes Prahu domů. Oč méně jsme toho vylezli, o to více jsme zase vypili.
49 fotek, červen 2010, 326 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda
Další akce z cyklu Vandr na Východ nás zavedla tentokráte do Černé Hory. Cílem bylo především pohoří Prokletije. Bohužel velmi špatné počasí, panující takřka po celou dobu akce, nám znemožnilo dosáhnout plánovaných cílů. Jeli jsme vlakem z Brna do stanice Bjelo Polje. Odtud se neobyčejně rychle přesouváme taxíky do městečka Gusinje, odkud bez otálení stoupáme až pod nejvyšší horu ČH - 2538 m vysokou Kolatu. Déšť a bouře nám někonec po dvou dnech vyčkávání znemožní samotný výstup. Sestupujeme proto do údolí Grbaja, kde se však situace ani v nejmenším nelepší. Přesto vystupujeme na vrchol Violušnica, odkud však civíme pouze do bílé tmy. Pronajatým mikrobusem se přesouváme do sedla Trešnjevik. Savo Lekič, lovec jelenů a letadel NATO zde však není a tak spíme na nově otevřeném eko-katunu v blízkosti sedla. Vzhledem k nezlepšujícímu se počasí rezignujeme na přechod pohoří Komovi a Kučka krajina a přecházíme alespoň pohoří Bjelasica (příjemný nocleh na chatě). Závěr je pak v oblasti pralesa a jezera Biogradska gora. Busem a vlakem se přesouváme k moří do "letoviska" Sutomore. Koupačka, hospůdky, příroda (hadi). Vracíme se do Podgorice, odkud nám v sobotu večer jede vlak do ČR (120 minut zpoždění - normálka).
107 fotek, květen 2010, 1 265 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, příroda
Po několika letech jmse se opět vrátili na překrásný středomořeský ostrov Sardínie. Letěli jsme poněkud složitě přes Berlín do Olbie. Odtud jsme pokračovali místními busy přes Nuoro do Olieny. Prvním cílem je přechod "sardinských Dolomit" - pohoří Supramonte. Podaří se to však jen napůl. Vzhledem k nepříznivému počasí vystupujeme na nejvyšší kopec Monte Corasi, v následujícícm krasovém labyrintu se však ztrácíme a tak se potupně a dramaticky vracíme přes hřeben do Olieny. Opět busy se přesouváme k východnímu pobřeží do kraje Ogliastra. Přestože jsme v kraji banditů, nikdo nás nepřepadne a podaří se nám přejít přes několik kaňónů a po pobřeží po části trasy Selvaggio Blu do Cala Gonone. Na závěr pobytu se přesouváme na sever na poloostrov Capo do Testa, který přecházíme po jedinečné stezce kolem dokola (nádhera). Opět přes Berlín se vracíme domů.
56 fotek, září 2011, 284 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
Zcela neplánovaná a na poslední chvíli vymyšlená akce se skutečně povedla. Výchozím bodem je oblíbené Bergamo, odkud se za dvě hodiny jízdy busem přesouváme do nádherných Orobijských Alp. Hned první den se nám ztrácí Mireček i s několika batohy. Následuje vzrušující noční záchranná akce s dobrým koncem. Pak už jde vše jako po drátku. Počasí slušné a tak přecházíme kolem dominantního štítu Pizzo di Diavolo pod neméně krásné, bohužel již dosti vysněžené Pizzo di Coca. Spíme ve stanech a v bivacích, vyvrcholením čtyřdenního "prodlouženého víkendu" je výstup na bezejmenný kopec do výše cca 2800 m s perfektním rozhledem přes celé Alpy. Závěrečný věčírek u letiště byl také radostný a veselý.
110 fotek, březen 2009, 224 zobrazení, 10 komentářů | cestování, krajina, kultura, lidé, příroda
Původně plánovaná akce do marockých hor Rif byla díky drsným podmínkám (sesuvy půdy po dlouhotrvajících deštích, zničené silnice) operativně změněna na výlet do nejvýchodnější části Vysokého Atlasu - masívu Djebel Ayachi (3737 m). Letěli jsme z Katovic do Bergama, odtud pak do severomarockého Fesu. Po operativní změně programu jedeme místním kostitřasem do města Midelt. Ubytujeme se u jednoho příjemného Berbera a téhož dne vyrážíme na výlet do soutěsky Auli. Ale i zde deště napáchali své a tak se nepodaří úplně vše projít (a projet). Následuje odchod celé skupiny do hor, kde úspěšně pět dní bloudíme. Nacházíme však naprosto fantastické místa (např. skalní kotel Cirque de Jaffar) a táboříme jak v horách, o nichž nevíme vůbec nic, tak u pohostinných místních Berberů. Dvakrát se nám podaří překonat hranici 3000 m (pravděpodobně české prvovýstupy), ale množství sněhu a velmi silný vítr nám znemožní výstup na vrchol nejvyšší. Pomocí automapy v měřítku 1:800 000 se nakonec vymotáme z hor a jedeme alespoň na jeden den do cedrových lesů ve Středním Atlase (Azrou). Závěr pak patří živoucímu středověkému městu Fes a jeho medině (súky, mešity, koželužny, barvírny atd.). Opět eroplánem se přes Bergamo vrazíme domů.
48 fotek, srpen 2010, 226 zobrazení, 2 komentáře | cestování, krajina, příroda
Krátká, pouze čtyřdenní, ale velmi výživná akce do jen velmi málo navštěvovaného místa, ležícího ve stínu "pravých" Dolomit. Piavské Dolomity sice náleží do celku Karnských Alp, ale na jejich vzhledu to rozhodně není vidět. Výchozím bodem je letiště Treviso, odkud se pohodlně přesouváme vlakem do Cadore di Piave, odkud lze přímo vstoupit do hor. První den nic moc, chčije a tak táboříme velmi záhy po příjezdu v lese ve stanech. Druhý den krásně a tak přecházíme velmi náročnou "cestou" do údolí val Montanaia. Nocleh na bivaku pod dominantní věží Montanaia. Před dalším deštěm a bouří sestupujeme na chatu Pordenone, kde následuje velmi podařený večírek (na který se jen tak nezapomene). Opět za krásného počasí přecházíme hlavní hřeben Piavských Dolomit zpět do Calalzo di Cadore. Poslední den vládne nádherné počasí a tak přecházíme západní části hor. Domů jedeme tentokrát na dvě party - jedni letí z Trevisa do Katovic, druhá banda jede busem SA do Brna.
68 fotek, květen 2009, 245 zobrazení, 16 komentářů | cestování, krajina, kultura, města, příroda
Turecko, jako turisticky velmi přitažlivá země, se stala v rámci aktivit klubu AlpinTrek velmi navštěvovanou zemí. Letos jsme se vydali až zcela na její nejvýchodnější cíp- Letěli jsme z Prahy do Istanbulu, kde ihned a zcela plynule přestupujeme na busy, které nás pohodlně a komfortně přepravili přes Ankaru k jezeru Van (Tatvan). První cíl výpravy - kráterové jezero Nemrut je dostoupeno díky Mehmetovi a jeho kostitřasu velmi záhy. Nálsedoval přechod po okraji kaldery a výstup na nejvyšší bod masívu (3082 m). Po folklorním noclehu v blízké vesnici pokračujeme k úpatí sopky Süphan Dagi. Díky pěknému počasí nejprve zakládáme výškový tábor ve výši cca 2400 m a následující den vystupujeme všichni na silně zasněženou třetí nejvyšší horu Turecka (4058 m). Přestože jsme měli na vše pouze týden, podařilo se nám splnit vše podle grafu. Opět busem se vracíme do Istanbulu, kde trávíme celý den prohlídkou a likvidací piva Efes. Eroplánem se přes Prahu vracíme domů.
102 fotek, srpen 2010, 617 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, příroda
První klubová akce mířící pod mohutný Kavkaz. Letíme přes Vídeň do Tbilisi, kam nám nikomu z naší party nepřiletí batohy. Naštěstí hned druhý den jsou bágly na světě a tak můžeme vyrazit do hor. Pronajatým mikrobusem se celý den přesouváme do nádherné oblasti Svanetie. Prvním cílem je "konec světa" - vesnice Ušguli. Počasí nic moc, ale prostředí kamenných věží je fascinující. Další den se konečně objevuje slavná pětitisícovka Shara a tak můžeme vyrazit na trek. Během následujích pěti dní přejdeme nádhernou krajinou se skvělými výhledy na kavkazské obry vč. další slavné dvouvrcholov hory Ušba.
142 fotek, duben 2009 až duben 2010, 304 zobrazení, 6 komentářů | cestování, krajina, města, příroda, zvířata
Další výlet na jih Afriky byl skutečně bohatý. Letěli jsme z Mnichova přes Dubaj do Kapského Města. Bez velkého otálení pronajíme v centru města auto (VW pro 8 lidí) a mažeme na sever a překračujeme hranice do Namíbie. Po noclehu na farmě jedeme k jednomu z největších přírodních zázraků země - kaňonu Fish River. Vzhledem k nedostatku času máme na programu pouze krátkou prohlídku a mažeme dál. Jedeme na skok k Atlantiku, do města Lüderitz a ke stejnojmennému poloostrovu (plameňáci). Následuje velký přesun namíbijským vnitrozemím s cílem v oblasti Sesriem (poušť Namib). Zde výlet na jednu z největších dun na světě (pokuta!), prohlídka suchých pánví Soussusvlei a kaňonu Sesriem. Dalším cílem je NP Etosha na severu Namíbie. Ten projedeme během tří dnů a skutečně je na co se dívat - žirafy, zebry, lvi, nosorožci atd. Pomalu to otáčíme zpět a jedeme do jedinečné skalní oblasti Spitzkoppe, kde strávíme rovnou dva dny. Krátkce se zastavujeme v hlavní městě Windhoek (krásné baby) a jedeme se podívat na jedinečný les stromových aloe v blízkosti Keetmanskoopu.
147 fotek, jaro 2010, 233 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, města, příroda
Kapské Město patří k nejkrásnějším městům na světě, jehož kouzlu nelze uniknout. Prvním krokem je však výlet do 200 km vzdáleného pohoří Cederberg, kde přecházíme v rámci drsných celodenních zápřahů přes nejkrásnější pasáže tohoto atraktivního pohoří. potom jedeme na skok do přírodní rezervace Geogap. Po dvoutýdenním putování v Namíbii překračujeme hranice do JARu a zhlédneme naprosto fanmtastické vodopády Augrabies Falls na řece Orange. Po dlouhé cesě na jih jedeme rovnou na Kapský poloostrov, kde navštěvujeme mj. Mys Dobré Naděje. Vracíme auto a v rámci posledních dní vystupujeme jak na Stolovou horu, tak na atraktivní špici Lion Head. Opět přes Dubaj se vracíme domů.
101 fotek, listopad 2010 až říjen 2011, 177 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, příroda
Jednoznačným vyvrcholením letošní bohaté sezony byl trek pod třetí nejvyšší horu planety - 8598 m vysokou Kangchenjungu. Letíme z Prahy přes Kyjev do Dillí a odtud pak do Kathmandu. Po ubytování v dobrém hotelíku se pokoušíme vyřídit permit na trek. Není to však snadné, platí zde celá řada omezení, která se nám však podaří obejít. Díky významnému náboženskému svátku Indrajatra si musíme na vyřízení permitu ještě jeden den počkat, ale vše nakonec dopadne dobře. Následuje 50ti hodinový přesun místními kostitřasy do vesnice Taplejung (strašný zážitek). Celý trek trvá podle průvodců 4 - 5 týdnů, my máme na vše 12 dní, takže se tím rozhodně nemažeme. Jdeme nejprve jižní větví pod horu (dosaženo tábora Ramze). Pak přes tři vysoká sedla (4720 m) přecházíme na severní stranu masívu. Po mnohem schůdnější a pohodlnější stezce scházíme zpět do Taplejungu a následně do Kathmandu. Celkově se jednalo o velmi těžkou a vyčerpávající cestu, v rámci historie klubu snad nejdrsnější vůbec (velké převýšení, brody divokých řek, žravé pijavice, celkově velmi náročné).
29 fotek, září 2010 až říjen 2011, 127 zobrazení, 1 komentář | cestování, krajina, kultura, města, příroda
Z akce trek pod Kamgchenjungu
54 fotek, červenec 2010, 779 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, kultura, města
Rodinná dovolenka na jih Itálie. Abych se u moře nezbláznil z nečinnosti , tak jsem vymyslel pár výletů místní dopravou (Diamante, Maratea atd.). Pohoda, džez.
53 fotek, 13.2.2010, 115 zobrazení, 1 komentář
První větší akce tohoto roku nás zavedla do atraktivních míst Předního Východu. Dlouho odkláladná akce se konečně díky výhodným letům z Budapešti dokonale vyvedla. Po příletu do Ammanu se vydáme do centra křesťanství v této jinak muslimské zemi - Madaby. Zde zima, zataženo, ale nepohodu vyvažují krásné byzantské mozaiky a dobrý program. Pronajatým minibusem pak jedeme přes horu Nebo k Mrtvému moři a dále až k Rudému moři do Aquaby. Po krátké pauze následuje jeden z vrcholů akce - pouštní krajina Wadí Rum. Spíme přímo ve stejnojmenné vesnici v nuzných betonových kobkách za pár peněz, ale to vše jen pro to, abychom si důkladně, navíc individuálně prolezli úchvatnou krajinu "pouštních Dolomit". Třešničkou na dortu je výstup na nejvyšší vrchol Jordánska - 1832 m vysoký Djebel Umm Aadani na hranici se Saudskou Arábií. Následující dny věnujeme slavnému skalnímu městu Petra a to vč. přechodu několika dramatických kaňonů. Po závěrečné prohlídce hlavníhoi města zařazujeme jako bonus výlet do nádherně zachovalého antického města Jerash.
22 fotek, 17.1.2009, 96 zobrazení, přidat komentář | cestování, krajina, příroda
51 fotek, 474 zobrazení, přidat komentář | cestování
28 fotek, říjen až prosinec 2007, 96 zobrazení, přidat komentář | cestování
89 fotek, leden 2007 až září 2008, 572 zobrazení, přidat komentář | cestování
Již čtvrtá klubová výprava na Ostrov krevní msty nás tentokráte zavedla do mnohdy neznámých míst. Po přejezdu z Moravy do italského Livorna jsme se v rozbouřeném moři (20 m vlny) přepravili za skupinového blití do Bastie. Na programu porvních dvou dní měly být pěší výlety po poloostrově Cap Corse. Dařilo se pouze cyklosekci, turistí moc nepochodili (déšť, zima jak na motorce). Pak se vše zlepšilo, navštívili jsme korsické Dolomity - masíc Popolasca a za nádherného dne vystoupili na nejvyšší krpál ostrova - 2709 m vysoké Monte Cinto. Následoval 4denní trek po GR 20 po ose Col de Verghio - Vizzavona (jeden den totálně prochcal, další dny byly nádherné). Zbytek party jezdil na kolech, lezci se vyblbli v Porto a na útesech Calanche. Sešli jsme se opět v hlavním městě Ajaccio a pak společně navštěvujeme Sartene a úchvatné skalnaté útvary v zálivu Roccapina. Dvoudenní kvas je pak zavelen v půvabném Bonifacio (parádní výlet po útesech). Po přesunu do Porto Vecchio se vydáváme do tajuplné krajiny Alta Rocca (skály). Cyklistům přejezdem sedla Bavella končí, stejně jako zbytku výpravy, program a tak po prohlídce Bastie míříme škunerem opět do Itálie (noční Pisa). Přejezdem přes Rakousko končíme tuto pěknou akci.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter